Česká republika musí mít někde utajené farmy, na nichž se pěstují celé houfy politologů, vojenských odborníků a politizujících ekonomů a jejich vyklonovaných poradců. Jinak se nedá vysvětlit jejich přemnožení ve veřejných sdělovacích prostředcích. Připomíná to reklamu na saponát, kdy se dítě okouzleně dívá na tu pěnu a bubliny ve dřezu a ptá se maminky: "Kde se belou?"
Je prostě ohromující, jak se odněkud z mimoprostoru vyrojilo nebývalé množství "znalců" Ukrajiny, Ruska a Putina, aniž by někoho zarazila absence "znalců" Bidena, jehož atomové zbraně se povalují kousek za našimi západními hranicemi. A nepleťme si to s "odborně" píšícími příslušníky redakcí, dělající stafáž těmto "znalcům".
Máme tak zde jakési vojenské odborníky, kteří na povel okamžitě komentují ústup ruských vojsk z nějaké osady na Ukrajině a její obsazení ukrajinskou armádou, jako konec ruské invaze. Jsou pak ochotně připraveni do kamer bez váhání potvrdit, že ruská armáda je vlastně zmatený, zaostalý zbytek sovětské éry, jejíž porážka je na dohled. Tito odborníci sice neznají ani početní stav ruských sil, ani jejich vybavení, ale zdůrazňují, že při skvělé ukrajinské taktice, spolu se západními zbraněmi a logistickou podporou, to má Putin jistě spočítané a bude rád, když se nakonec schová ve svém bunkru někde na Sibiři (v Kremlu pro něj nebude místo kvůli převratu anebo díky osvobozující ukrajinské armádě)
a bude tiše fňukat a olizovat si rány. „Ruská armáda nám vždy byla prezentována jako schopná a moderně vybavená, předvádí ale úplný opak.
Proto věřím, že Ukrajinci do zimy osvobodí území anektované po 24. únoru,“ napsal jakýsi generál Pavel na Twitteru. No, nekupte odhad takového odborníka.
Následují nekonečné řady politologů (fakt, kde se berou?), o nichž nikdy nikdo neslyšel a o jejich publikační činnosti nikdo nic neví, ale jsou "dokonale obeznámeni" s ruskou, světovou a samozřejmě i českou politikou. Moudře opakují, co řekli západní vůdci a Jana Černochová, až to vypadá, že oni jsou tou studnicí poznání, z níž výše jmenovaní čerpají svá prohlášení. A tak se zkoprnělý divák dozví, že jsme ve válce s Ruskem (ono prý začalo nordicko-asijskou lstí masochistického sebesankcionování až do jakési hybridní války s námi), že je s podivem, jak část lidí furt nechápe jakéže to hodnoty hájíme proti autoritářskému režimu na Východě, kdy Putinova rozpínavost v ruských hranicích dovedla drze jeho říši za 20 let až k prahu členských zemí NATO. A s Krymem, a invazí na Ukrajinu to už fakt Rusko vážně přehnalo. Prezentovaní politologové pak pod dojmem světodějných událostí v kontextu popisují a moudře hodnotí českou realitu. A tak se dovídáme, že za ten marasmus může Babiš (ten to bude mít na triku nejméně do konce století - a bude to v učebnicích, o to se jistě postará morální gigant pan Gazdík po návratu na školství), pak extremista Okamura, oba se opírající o temný stín Putina. Někde v zákrytu taky číhá jakýsi Orbán. A tito všichni diktátoři, dí tito politologové, chtějí rozvrátit všeobecné blaho jménem Evropská unie.
Další kohorty lidí, média je z nějakého neznámého důvodu označují za ekonomické odborníky a poradce, vysvětlují lidem s protaženými obličeji při pohledu na peněženky a účty, že plynu je dost a elektřiny také. A pohotově argumentují, odkud dostaneme například demokratický plyn. A cákají na konzumenta alžírským, katarským, americkým a odněkud z Nizozemí verbálním palivem, aniž by řekli kolik a za a hlavně za kolik. S nezbytnou poznámkou, že vláda na tom usilovně, vlastně až do úmoru pro občany pracuje. Samozřejmě se podle nich musíme rozloučit s imperiálním ruským plynem. Není důležité, že jeden tok nedemokratického ruského plynu do Evropy - Jamal přerušilo Polsko, že třetinu dodávek do Evropy snížila Ukrajina a oba Nord Streamy někdo vyhodil do povětří, tedy do bublajícího podvodí. Putinovci pak omezili dodávky plynu zemím a firmám, které za něj odmítly platit v rublech.
Rusko je prostě nespolehlivým, vyděračským dodavatelem - někde se ztratily linky Družba a Bratrství či co to je (koho to zajímá?) a když sankce, tak naplno, a ne aby financovaly Putinovu válku, zdůrazňují "odborníci". A starost o financování vlastního státu pak někam sublimuje - na Ukrajině se bojuje přece za Prahu, aniž by nám někdo vysvětlil, že když se bojovalo za Prahu v Afghánistánu, tak to nějak nedopadlo - nebo vlastně jak dopadlo s chudákem Prahou? Trápením zvířátek je pak dotaz: a co příští nebo následující zima? A na podlé otázky, při nichž se vládní odborníci tváří jako po kanadském bodyčku, jako s kým máme uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky energií, se toho moc nedovíme. V jedné věci se však vyrojení "znalci" shodují. Stát by to neměl nijak přehánět se sociálními kompenzacemi obyvatelstvu kvůli neuspokojivé finanční situaci země. Na druhé straně jsou otevřeni vzniku nových mandatorních (ze zákona povinných, podobně jako důchody) výdajů státu na podporu Ukrajiny.
V médiích a televizi předvádějí jako na orloji své zklamání, že si putinovci dovolili přesměrovat svůj plyn do Asie. Ale jistě nebude dlouho trvat, než spustí s vážnou tváří starostlivou kampaň k Indům a Číňanům, aby si vzali příklad z české zkušenosti a vyvarovali se ruského vydírání, kvůli kterému desítky let Češi strašlivě trpěli (přiznejme si, že se ta hrůza nedá před 22 hodinou ani vylíčit) při každém zapnutí sporáku, karmy, a bojleru.
Některé nenechavé jedince zaráží přílišná podobnost argumentace a frázovitost uvedených "expertů", která, podle nich, vypadá, jako výsledek masového, jednotného školení z brožurky nebo hůř - výsledek nějaké pásové výroby. A vyjadřují pochybnosti, zda by takový počet těchto "znalců" mohlo české školství zvládnout (zapomíná se ale na lví odbornou pomoc resortu panem Gazdíkem). Dokonce někteří s poněkud vypouleným zrakem hovoří šeptem o tom, že Česko určitě porušuje mezinárodní konvence o zákazu klonování lidí. S takovými názory ale nelze a rozhodně a dezinformačně souhlasit. Naopak, za úvahu stojí poznámka, že přemnožení všech těchto "odborníků" je velkým úspěchem našich genetiků, který dozajista kompenzuje výkyvy HDP této země v jiných, celkem bezvýznamných odvětvích, jako je průmysl. Možná, ale jen možná, by pomohl tento rébus zodpovědět sociologický průzkum s otázkou: Kolik politologů, vojenských analytiků a ekonomických poradců máme na 100 tisíc obyvatel? Jedovatých poznámek, že se těmito předpokládanými počty na ministerstvu zdravotnictví definuje obvykle nějaká epidemie, si nevšímejme.
- 2 402 přečtení
- 2 082 přečtení
- 1 322 přečtení
- 1 046 přečtení