Ponožka - mikropovídka

4 návštěv

Ponožka. J. A. Myslivec

Patřím mezi pamětníky, zašívající děravé ponožky ve školních lavicích. Pro vysvětlení mladším ročníkům čtenářů, to bylo v těch časech povinné pro všechny žáky třetí třídy v pracovním vyučování ZDŠ. Určitě si pamětníci vybaví památnou větu vyučujícího, „na příště si přinesete ponožku, hříbek, jehlu, nůžky a látací niť.“
Vadilo mi, že zrovna po vánocích chce paní učitelka do školy přinést hříbek, když je v lese sníh. Děravou ponožku jsem viděl naposledy na své noze a v domnění, že je nepotřebná a vyhodí se. Netušil jsem, že matka děravé ponožky po večerech látá. Nakonec mi maminka vše objasnila, dala hříbek dřevěný, nůžky, látací jehlu a nit. Ponožku jsem si připravil sám.
K mému překvapení většina dětí vyndala z tašky ponožky děravé. Jediný já jsem z tašky vyndal ponožku zdravou, protože podle mne děravé ponožky do školy nepatří. Na pokyn paní učitelky jsme všichni zasunuli hříbek do ponožky a podle nákresu na tabuli se pokoušeli díru zalátat. Já pochopitelně jako jediný pečlivě zalátal díru, kterou se do ponožky leze.
Když paní učitelka viděla moje krásné dílo, málem ji ranila mrtvice. Třída se bavila na můj účet, ale já se nedal vyvézt z míry. Zašitou díru jsem vypáral, vyndal dřevěný hříbek a na patě nové ponožky jsem pečlivě vystřihl díru novou. Po předchozí zkušenosti s látáním první díry jsem bravurně zalátal i díru druhou. Byl jsem na svou druhou práci velice hrdý a upřímně, ponožku jsem z celé třídy zalátal nejlépe. Bohužel jiného mínění byla paní učitelka, o kterou se pokoušela druhá mrtvice.
Místo dobré známky z pracovního vyučování jsem dostal do žákovské knížky poznámku: „Svévolně rozstříhal novou ponožku…“

Obrázek uživatele Jan Antonín Myslivec PaedDr.

Jan Antonín Mys...

Narodil se v květnu 1951 v Táboře, kde taky dlouhá léta žil. Dnes si užívá zaslouženého odpočinku na své chalupě v Bezděčíně, kousek od Tábora. Jedním z jeho koníčků je výtvarná stránka. Grafické listy, malba různou technikou a kreslený humor. Ten kreslí pro radost už od základky, kde rád karikoval kantory a nakonec se jím také stal. Kreslený humor je hlavně reakce na okolní dění, podané jeho úsměvem. První kreslený vtip mu vyšel na střední škole v krajském deníku. Postupně kreslil do různých deníků a časopisů. Dnes kreslí hlavně pro radost svou a svých přátel. Zpětná pozitivní reakce čtenářů i jeho přátel na kresby mu dává poznání, že kreslený humor je důležité koření života…

Líbilo? Sdílejte a udělejte radost přátelům
Další články s vtipy? Dejte like a dáme vědět!
Nejčtenější články
  1. 3 144 přečtení
  2. 2 367 přečtení
  3. 1 231 přečtení
  4. 918 přečtení