Moc chrápeš - mikropovidka

5 návštěv

Vojenské recese J. A. Myslivec

Kdo prošel vojenským životem, ví, že na každém pokoji bylo deset až dvacet vojáků, sdílejících dnem i nocí společný život. „Moc chrápeš, nedá se to v noci vydržet“, říkali jsme jednomu kolegovi každý večer. Ještě než dolehl, začal se ozývat zvuk motorové pily a následně drnčení okenních tabulek. Kdo neusnul do té doby, už neusnul.
Nebyl k zastavení, ani ke vzbuzení. Vyzkoušeli jsme všechno možné, provázek za palec, zapálený papírek mezi prsty nohou, polévání studenou vodou a mnoho dalších neobvyklých tahů k utišení „cirkulárky.“
Nebyla to však jediná špatná stránka našeho kolegy v zeleném. Večer, když si zul boty a sundal ponožky, klidně je postavil do kouta a ony stály. Jejich vůně vyháněla z místnosti i mouchy.
Jednoho pozdního večera se parta alkoholem posilněných vojáků vrátila do našeho pokoje a jejich cílem zábavy se stal spící a chrápající kolega. Opět se vymýšlel způsob, jak chápajícího kolegu vzbudit či ztišit, až někoho napadlo, strčit mu jeho ponožku do pootevřené pusy. Byl to nečekaný úspěch, chrápající kolega zadudlal a ztichl. Nastalo neuvěřitelné ticho a všichni se jako myšky odebrali na své kavalce, aby si vychutnali nečekanou tichou noc.
Ráno se jako vždy poslední probudil kolega dudlající svoji ponožku. Na prostěradle byla od slin hnědá skvrna a ponožka na konci nebyla zelenohnědá, ale šedobílá. Spáč nevěřícně zíral na kolem postele stojící kamarády a jeho rozespalý kukuč ještě více všechny rozesmával. Když zjistil, o co jde, jeho žaludeční reakce byla okamžitá. Obrovskou rychlostí vyrazil k záchodům, kde strávil notnou chvíli.
Pro něho to bylo velice poučné ráno. Od těch dob si každý večer pral ponožky a přestal v noci chrápat…

Obrázek uživatele Jan Antonín Myslivec PaedDr.

Jan Antonín Mys...

Narodil se v květnu 1951 v Táboře, kde taky dlouhá léta žil. Dnes si užívá zaslouženého odpočinku na své chalupě v Bezděčíně, kousek od Tábora. Jedním z jeho koníčků je výtvarná stránka. Grafické listy, malba různou technikou a kreslený humor. Ten kreslí pro radost už od základky, kde rád karikoval kantory a nakonec se jím také stal. Kreslený humor je hlavně reakce na okolní dění, podané jeho úsměvem. První kreslený vtip mu vyšel na střední škole v krajském deníku. Postupně kreslil do různých deníků a časopisů. Dnes kreslí hlavně pro radost svou a svých přátel. Zpětná pozitivní reakce čtenářů i jeho přátel na kresby mu dává poznání, že kreslený humor je důležité koření života…

Líbilo? Sdílejte a udělejte radost přátelům
Další články s vtipy? Dejte like a dáme vědět!
Nejčtenější články
  1. 3 144 přečtení
  2. 2 367 přečtení
  3. 1 231 přečtení
  4. 918 přečtení