Kuřácký křest. mikropovídka

Kuřácký křest J. A. Myslivec

Skoro každý si prošel v mládí kuřáckým testem a ne vždy to dopadlo dobře. Tři malý kluci, Zdenek 9 let, Slávek 7 let a Jirka 5 let to zažili také. Zdeněk byl pro malé kluky kamarád protřelý životem, a když jim ukázal cigarety, které před tím odcizil svému strejdovi, souhlasili. „Kluci, naučím vás kouřit.“ Zněl návrh, kterému se v tomto věku nedá odolat.
Kluci začali hledat místo, kde by mohli okusit dospělými tak vychvalovaný pocit při kouření. Jenže všude potkali nějakého dospělého a tak Zdeněk rozhodl, že se s výukou kouření přesunou za ves, do polí. První pole za velkou stodolou bylo kvetoucí bramborové a nať brambor se vypínala vysoko nad brázdy, byla mladším klukům po ramena. „Tady to bude, nikdo nás neuvidí.“ Rozhodl vůdce kuřácké školy a všichni tři zmizeli v bramborové nati.
Kluci sedíce v brázdách na bobku v tu chvíli začali prožívat opojení klukovské lumpárny a potichu se na sebe šklebili. Zdeněk slavnostně vyndal krabičku cigaret. Tři cigarety se usadily v koutku úst a střetly nad hořící zápalkou. „Musíte hodně zatáhnout a kouř vdechnout.“ Radil nejstarší Zdeněk, který často při kouření pozoroval svého strýce, silného kuřáka. „To není vůbec dobré,“ prohlásil ihned nejmladší Jirka. Zdeněk mu vysvětlil, že teprve druhá a další cigareta chutná a tu první to musí vydržet.
Z brambor se linul kouř a ozývalo kašlání. Jirka už nekouřil, jen držel v ruce zapálenou cigaretu a pozoroval oba kamarády. Slávek se nechtěl nechat zahanbit a tak statečně šlukoval kouř a sledoval staršího Zdeňka. Jirkovi se zdálo, že oba kamarádi znatelně blednou a potí se jim čelo. Najednou se Slávek zarazil, ozval se divný zvuk a z trenýrek mu začala vytékat nevábně vonící hnědá tekutina. Zdeňkovi to trvalo o chvíli déle, ale taky prošel ponižujícím kuřáckým křestem. Jediný Jirka se zvedl řka, „kluci, strašně smrdíte a já tu s vámi nebudu…“

Jan Antonín Mys...

Narodil se v Táboře, kde také dlouhá léta žil. Dnes si užívá zaslouženého odpočinku na své chalupě, kousek od Tábora. Profesionálně se zabývá mimo jiné, výtvarnou prací. Grafické listy, malby obrazů různou technikou a kreslený humor. Ten kreslí pro radost už od základky, kde rád karikoval kantory a nakonec se kantorem také stal. Kreslený humor je hlavně reakce na okolní dění, podané jeho úsměvem. První kreslený vtip mu vyšel na střední škole v krajském deníku. Postupně kreslil do různých deníků a časopisů. Ilustroval několik knih, otevřel několik výstav vlastních prací maleb, grafiky i kresleného humoru. Dnes kreslí hlavně pro radost svou a svých přátel. Zpětná pozitivní reakce čtenářů i jeho přátel na kresby mu dává poznání, že kreslený humor je hlavně dnes, velice důležité koření našeho života…