Každá díra dobrá.... mikropovídka

Každá díra dobrá - mikropovídka - J. A. Myslivec ♣

Válka to je velmi ošklivá záležitost a většinou jde o životy nevinných. Jsem rád, že v našich končinách se nic takového neděje. Jsou však mezi námi lidé, kteří si rádi hrají na vojáky, nebo jsou přímo vojáky z povolání. Jedním z nich byl i kamarád Franta. Pracoval jako voják z povolání a jezdil na zahraniční mise do Bosny. Jednou se mu stala zapeklitá příhoda, kterou vám budu vyprávět.
V Bosně byla jeho skupina umístěna jako pozorovací oddíl na vysokém kopci nad horskou cestou. Jejich úkolem bylo střežit tuto cestu pro přesuny hlášených civilních i vojenských transportů. Bylo léto a služba byla velmi pohodová, dvoučlenné hlídky se střídaly pravidelně po šesti hodinách. Zkrátka letní idylka a „opalovačka“ na horách. Oddíl bydlel v jedné horské kamenné budově, umístěné do skalní rozsedliny, takže z okolí nebyla vůbec vidět. Pozorovatelna byla umístěna v zákopu o kousek výše, na kraji borového háječku. Na druhém konci tohoto háječku byla osazena klasická dřevěná latrína natřená maskovací kamufláží.
Dny se vlekly jeden za druhým jako přes kopírák a do oddílu vstoupila letargie. Jednoho krásného rána se Franta probudil s rozbřeskem a v bílých spodkách vyrazil směrem k latríně, odbýt si své pravidelné každodenní kralování. Pohodlně se usadil, nechal otevřené dveře latríny a s rozkoší pozoroval probouzející se tichou krajinu i nádherné horské masivy na protější straně. Za vysokou horou zrovna vycházelo slunce a ten pohled byl fantastický.
Náhle štěkl v dáli výstřel a střela se zaryla do otevřených dveří. Franta je ihned zabouchl a druhá střela jej minula jen o chlup. Kadibudka, byť maskovaná, byla jasným cílem snajpra a ranní idylka, kterou si Frantík dopřál, se přeměnila v děs. Vycházející slunce a bílá postava v otevřených dveřích střelce vyprovokovalo k akci. Franta se rychle rozhlédl a ani vteřinu neváhal. Jediný únikový otvor nevábně voněl, ale nedalo se nic dělat. Ozval se další výstřel a střela roztříštila prkno těsně nad Frantovou hlavou, která jediná vyčnívala z nevábného obsahu spodní části latríny.
Třesklo ještě několik dalších výstřelů, než se povedlo Frantovým kolegům odstřelovače zlikvidovat a tak kamaráda zachránit.

Jan Antonín Mys...

Narodil se v Táboře, kde také dlouhá léta žil. Dnes si užívá zaslouženého odpočinku na své chalupě, kousek od Tábora. Profesionálně se zabývá mimo jiné, výtvarnou prací. Grafické listy, malby obrazů různou technikou a kreslený humor. Ten kreslí pro radost už od základky, kde rád karikoval kantory a nakonec se kantorem také stal. Kreslený humor je hlavně reakce na okolní dění, podané jeho úsměvem. První kreslený vtip mu vyšel na střední škole v krajském deníku. Postupně kreslil do různých deníků a časopisů. Ilustroval několik knih, otevřel několik výstav vlastních prací maleb, grafiky i kresleného humoru. Dnes kreslí hlavně pro radost svou a svých přátel. Zpětná pozitivní reakce čtenářů i jeho přátel na kresby mu dává poznání, že kreslený humor je hlavně dnes, velice důležité koření našeho života…