Potká Kohn Roubíčka a Roubíček celý září. "Copak se jim stalo, voni dneska vypadaj tak vesele. Vědí pane Kohn, já se budu ženit. No to gratuluju, a koho si budou brát? Rósu Kranz. Cože? Snad ne TU Rózu Kranz z Téméšváru? Ano, přesně tu. Kouknou se Roubíček, známe se celej život. Vona je to ženská fešná - což vo to - ale neberou si ji. Neberou. A to jako proč?" durdí se Roubíček. No" nakloní se Kohn důvěrně, šeptaje mu do ucha. "Tu měl CELEJ Temešvár... Celej?" opakuje Roubíček zaraženě. Ja, ja. CELEJ CELIČKEJ Temešvár". Za čtrnáct dní se potkají znovu a Roubíček svítí štěstím ještě víc. Copak? No voni vypadaj ještě líp než minule. Ja, já jsem se totiž oženil. A koho si vzal? Snad ne tu Rózu Kranz? Ja... Rózu, ale počkaj" říká Roubíček, vidíc že se Kohn nadechuje k přednášce. "Já vím co mi říkali. A vona Rózinka zas tak moc nezapírala, že to je pravda...tak já sem se jel do toho Témešváru podívat - a ono to je docela malý město".